OBKLÍČENI V LEČI

Miloš Kozumplík, Instinkt, 9.6.2011

Jsou svižné a plné vtipu. Přes veškerou lehkost se však umějí dotknout podstatného. Povídky Jiřího Kratochvila stahují čtenářovu mysl jako smyčka – těsně a ze všech stran. Není úniku. Ať už podtitulem Škola povídek knihu označil autor anebo vydavatel, Kruhová leč školou bezpochyby je. Mistrovskou. (…) Co kus, to trumf přesvědčující čtenáře o autorově suverenitě, nebývalé chuti k vyprávění i radosti z něj. Kratochvilův vypravěč střídá role, mění převleky. Ne, nešlehli jste kokainovou lajnu (v textu jsou k mání) – jednou je mluvícím koněm, podruhé bezdomovcem; vždy však sebejistým znalcem svého původu i prostředí, v němž se pohybuje. S pro něj typickou erudicí a samozřejmostí autor propojuje historii se současností, odhaluje epizody ze života anonymních VIP celebrit (vsaďte se, že vás přinutí zapřemýšlet, kdože mu posloužil jako předobraz), splétá fikci s realitou.