recenze na Nerdi.cz
Autor / Matěj Kos Datum / 22.2.2020
Drobní hrdinové ve velkých dějinách se hlásí o slovo
Případ zneškodnění zastupujícího říšského protektora Reiharda Heydricha byl již mnohokrát zpracován za pomoci různých médií. V poslední době kromě britsko-francouzsko-českého filmu Anthropoid vzniklo rovněž i několik děl, snažících se o změnu vyprávěcí perspektivy. Jedná se například o postmoderní román Laurenta Bineta HHhH (volně zfilmováno jako Smrtihlav) využívající „drobných příběhů“ Heydricha, Gabčíka a Kubiše ve spojení s paratexty z pohledu autora nebo o loňskou povídkovou sbírku Miloše Doležala Čurda z hlíny, v níž se autor zaměřuje během titulní povídky na vykreslení příběhu udavače Karla Čurdy. Další pohled na okolnosti operace Anthropoid nyní nabízí v komiksu Článek II. dvojice Jiří Šimáček (scénář; letos mu rovněž vyšel román Prvotřídní hajzl) a Ján Lastomírsky (kresba; například komiks Rondel z almanachu Komiks v Brně nebo spolupráce na nových Rychlých šípech), která celé „velké dějiny“ sleduje pomocí příběhu pravoslavného kaplana Vladimíra Petřeka, který pomáhal ukrývat parašutisty v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje.
Při vyprávění příběhu se Šimáček drží především kaplana Petřeka, ovšem neomezuje se pouze na něj. V omezené míře sleduje rovněž Heydricha, jeho vztah ke svým spolupracovníkům, protektorátní vládě a rodině, především manželce Lině. Taktéž jsou zde zachyceny ve zkratce osudy parašutistů, přípravy atentátu a v neposlední řadě jedna z nejtragičtějších nacistických pomst za zlikvidování „kata českého národa“ – vyhlazení obce Lidice. Vše je však vyprávěno z velmi osobní perspektivy, Šimáček se svým scénářem snaží budovat postavy z masa a kostí, bez využívání historického patosu a heroické leštěnky na náhrobky hrdinů. Tyto změny zaměření vypravování spolu s dalším, pro český komiks ne zcela typickým, prvkem udržují velmi svižný rytmus vypravování.
V celé komiksové knize jsou totiž kromě stránek plně zaplněných komiksovými panely taktéž stránky čistě textové či doplněné pouze drobnějšími ilustracemi či samostatným neorámovaným panelem. Tato místa jsou využívána především k umnému zhuštěnému doplňování dějové linky. Jednotlivé odstavce bývají navíc prokládány různými citáty, což spolu s výše zmíněnými kreslenými doplňky uchovává i na textových stranách výtečnou dynamiku vypravování. 
Tuto dynamiku dále podtrhuje kresba Jána Lastomírskeho. Černobílá, poměrně kontrastní kresba se stínováním a šrafováním, podtrhující tragické ladění celého příběhu, která subjektivně může svým stylem – stínování, výrazné kontury – připomínat například první díl ze Saudkových Příběhů majora Zemana. Lastomírsky se nerozpakoval využívat možnost proměnlivosti komiksových panelů, přičemž skladba jednotlivých stran velmi efektně podtrhuje a zdůrazňuje právě vyprávěný úsek, v panelech střídá různé pohledy na scénu, zdatně si hraje s kompozicí, mění celky a detaily. 
Celkově je kresba, od propracovaných obličejů postav včetně drobné mimiky po zachycení budov protektorátní Prahy ověšených zlověstnými hákovými kříži, tím prvkem, který výrazně podtrhuje dobře vyvedený scénář a přidává mu na působivosti. Práce Lastomírskeho tak dokázala například z hlediska vyprávěcí perspektivy nepříliš zajímavou modlitbu malé dívky, prosící o odehnání vzpomínky na vyšetření německými lékaři, proměnit v emocemi velmi silně nabitou součást knihy. Další, pro citlivější povahy možná až příliš silnou, strhující částí jsou akční scény. Kromě vyhlazení Lidic, které je vykresleno opravdu velmi sugestivně, a i méně citlivým povahám se může stahovat žaludek, se jedná například o nacistický pokus o zatčení Václava Morávka, který je perem Lastomírskeho podán jako akční scéna se vším všudy. 
Z výše uvedeného lze tedy prohlásit, že nakladatelství Druhé město se svým komiksovým debutem rozhodně ostudu neutrží, což potvrdily i letošní ceny Muriel, na kterých Článek II. získal hned tři ceny. Tento komiks má totiž vlastnosti, které by jej mohly zařadit mezi populární a známé české komiksy. Využívá všeobecně známého historického narativu, tedy čtenáři nejsou na vstupu limitováni neznalostí, při čtení mají pocit, že vlastně část příběhu již znají. Zároveň je ale vyprávění zaměřeno na neotřelou hlavní postavu, která svou osobní statečností může čtenáře překvapovat a provokovat k dalšímu čtení. A když je to vše zachyceno pomocí velmi kvalitní výpravné kresby, hrozí, že se čtenář od komiksu bez dočtení neodtrhne. Jen musíme varovat před některými drastickými scénami, ovšem – takové to opravdu bylo, válka není počítačová hra a k úhoně mohou přijít lidé i kočky.
 

Krkoškova 739/19 613 00 Brno
tel./fax / 515 549 431, mobil / 775 216 596
dopisy@druhemesto.cz

© Druhé město, 2020
Tvorbu webu v Brně realizuje společnost Liquid Design, design Bedřich Vémola

Druhé město na Facebooku