Nové vydání mysteriózního hororu Deník kastelána už nezastírá pravou identitu autora. Za pseudonymem Jan Bittner se před lety schovával Evžen Boček, autor humoristických bestselerů Poslední aristokratka a Aristokratka ve varu. 

Evžen Boček chtěl v době, kdy jeho literární prvotina vyšla, zůstat v anonymitě. Po úspěchu „aristokratek“ je logické, že se svého literárního alter ega vzdal. Deník kastelána vychází již s autorovým jménem na obálce, byť je to krok matoucí. Sáhne-li někdo po knize v dobré víře, že se pobaví a odpočine si, bude víc než překvapen tím, že drží v ruce knížku plnou svíravého děsu z neznáma a sychravé atmosféry. 
Hlavním hrdinou a vypravěčem je pětatřicátník Vik. S jeho rodinným životem není všechno v pořádku, pročež se rozhodne opustit velkoměsto a začne pracovat jako kastelán na zámku. Záhy zjistí, že zámek kolem sebe vyzařuje podivné fl uidum, které ovlivňuje nejen personál, ale i jeho samotného. Vik doufá, že s příjezdem manželky Ivanky a dcery Evičky se chmurná nálada alespoň trochu prosvětlí, ale opak je pravdou. Jedna tragická a nevysvětlitelná událost stíhá druhou. Vikovi blízcí se velmi často ocitnou až na samém okraji života a smrti. 
Boček se ve své prvotině vyprofiloval jako zručný vypravěč s citem pro jazyk. Když je to třeba, neváhá funkčně použít vulgarismus, na relativně omezeném prostoru načrtne postavu tak, že ji takřka vidíme před sebou, a dokáže velmi realisticky navodit nepříjemný pocit hrůzy. Deník kastelána ve svých nejnapínavějších momentech evokuje slavný román Stephena Kinga Osvícení a je velká škoda, že ve finále Bočkovi trochu došel dech. Místo úderné pointy se dočkáme neuspokojivého vyvrcholení. Je sympatické, že Evžen Boček spoléhá na čtenářovu fantazii, ale některé z nadhozených záhad a otázek by si zasloužily částečné zodpovězení a vysvětlení.