S Petrem Hrbáčem se známe třiačtyřicet let. Když mu bylo sedmnáct, dal mi přečíst několik svých básní, a hned mi bylo jasno: královopolský Rimbaud!
V dalších letech a desetiletích jsme spolu prožili mnohou epiku i lyriku, občas i nějaké to drama, a četl jsem jeho verše. — Teď jsem s ním na okraji topologické propasti, a hned ho tam poznávám, ty konstanty, obohacené časem jako uran izotopem: vypjaté zvuky („řvoucí starý autobus plní své povinnosti“) přecházející v hudbu („Noc ve zmenšených akordech vyhrává / na xylofony ukryté v jiných vrstvách holografického vesmíru“), botanické horoucnosti („konikleci, ty zázračná a chlupatá fontáno tryskající z promrzlé nicoty“), dendrologická vidění („S každým dalším deštěm / se koruna stromu více podobá / smaragdovému moři s trojokými pannami“), úžehy láskou k tvorstvu („hrabeš tlapkami ve vřelém víru slunečního tančení, / a já jsem zcela bezmocný vůči Tvé kráse“), urputné poutě krajinami („Těch kroků, nášlapů, došlapů, / těch pestřenek! Vrzají klouby, praskají keře“)…
A další a další!

Nadoraz, s trýznivou vášní.
Smysly a intelekt v orgiastickém tanci.
Kdo jiný než Petr Hrbáč dal by básni název Čajová krása pěnišníku (问客杜鹃 wen ke du juan)?
                                                                                                                                                                                             Vít Slíva

Odpovědný redaktor / Miloš Voráč
Obálka a grafická úprava / ilustrace Vít Ondráček, sazba Bedřich Vémola
Rok vydání / 2018
Počet stran / 74
Vazba / brožovaná s přebalem
Formát / 210x210mm
ISBN 978-80-7227-407-9
Číslo publikace / 163
Doporučená cena / 249 Kč