Čtvrtá samostatná sbírka brněnského básníka.
Jejím tématem je opět „lyrický subjekt“, tedy básník sám; byť se v největší asi dosud míře obrací k druhým lidem, začasté zcela konkrétně jmenovaným. Knížka je bezděčnou reflexí rozpadu manželství, pobytu na psychiatrii a rovněž tu více, tu méně zašifrovanými zprávami o tajných i netajných láskách. A taky o samotě a osamocenosti vzdor všem rozličným vztahům. V zásadě však jde nikoli o milostnou zpověď, ale o krajně intimní existenciální moták.